Začátek pozorování byl Hradeckou hvězdárnou oznámen na přibližně 7 hodin a 20 minut, a proto jsme museli už brzo ráno nanosit veškerou aparaturu potřebnou k pozorování na dvůr školy, kde celá akce probíhala.

Již den před pozorováním, tedy 7.6.2004, jsme tyto potřeby připravili do kabinetu fyziky, aby byly druhý den k dispozici. K těmto předmětům patřily přenosné nástěnky, které sloužily k odstínění přebytečného okolního světla, a měly zároveň funkci informačních tabulí, na kterých si návštěvníci mohli prohlédnout vytištěné dokumenty z internetových stránek Hradecké hvězdárny informující o této události. Nejdůležitějším prostředkem k pozorování je samozřejmě dalekohled. My jsme měli k dispozici historický přístroj Estigma asi z let 1913/14 s průměrem objektivu 80mm a ohniskovou vzdáleností 150mm. Pro zobrazení úkazu jsme použili papír velikosti A3, připevněný na dřevěné desce, na němž byl obraz promítán. K odstínění přispěla také černá igelitová plachta, která zakrývala prostor mezi zástěnami a dalekohledem, kterým by mohlo pronikat světlo a rušit překrásnou podívanou. Mezi pomůcky patřil také rádiem řízený budík pro určování přesného času v průběhu pozorování.

Přes veškerou snahu jsme začátek pozorování nemohli sledovat z důvodu zatažené oblohy. První fotografii dobře viditelnou a bez mraků jsme pořídili až v 8 hodin. Od této chvíle do skončení tohoto jedinečného úkazu jsme měli kromě několika krátkých okamžiků jasnou oblohu. První zvědavci se objevili hned několik minut po vyjasnění, jak zachycuje naše další fotografie. Většinou přicházeli celé třídy společně s jejich vyučujícími, a to nejen z našeho gymnázia, ale i ze sousední základní školy. Malé skupinky, obvykle po pěti až deseti lidech, jsme seznámili s nejdůležitějšími údaji o Venuši a Slunci, o tomto jedinečném úkazu, ale také o způsobech pozorování Slunce a možných rizicích spojených s pozorováním. Někteří si vyzkoušeli přímé pozorování přes filtr pořízený v Hradecké hvězdárně nebo přes dvě diskety, které byly volně k dispozici. Při pozorování přes filtr bylo Slunce zabarveno do zelena, což zvyšuje kontrast, zatímco přes diskety se Slunce zabarvilo do červena, a proto byla Venuše na slunečním kotouči méně rozpoznatelná.

Během celého dne jsme pořizovali fotografie zachycující průběh úkazu a vystřídaly se zde desítky diváků. Ty nejlepší fotografie najdete v naší fotogalerii. Největší problémem celého dne se ukázal nepříjemný vítr, který často měnil směr a přicházel ve velkých poryvech. Několikrát se nám tedy stalo, že nám zástěny spadly a museli jsme je znovu stavět, což nás vyrušovalo při sledování. Naštěstí se nám podařilo vše zajistit provázky jak je vidět na některých fotografiích. V konečné fázi úkazu, kdy Venuše začala opouštět sluneční kotouč, bylo již Slunce vysoko na obloze, a proto jsme museli pozorovací místo lépe zastínit. Protože jsme nemohli pozorovat začátek úkazu, tak jsme byli velmi zvědaví na tuto fázi úkazu a věnovali jsme jí nejvyšší pozornost. S napětím jsme očekávali předpověděný kapkovitý efekt a zářivou aureolu, která by se měla zobrazit na okraji Venuše při opouštění slunečního kotouče. Kapkovitý efekt byl vidět dobře, ale zářivou aureolu viděl pouze jeden z nás.

Po skončení úkazu jsme začali uklízet všechny pomůcky zpět do kabinetu fyziky, kde jsou připraveny na další akci. Doufejme, že příští pozorování oblohy na naší škole se vyvede ještě lépe než tento úkaz.